|
Když přišel Karel Hynek Mácha v srpnu 1832, tehdy jako jednadvacetiletý student práv, se svým přítelem Eduardem Hindlem poprvé do krajiny pod Bezdězem, určitě netušil, že vstoupil do míst, s nimiž už bude navždy spjat. Setkal se zde totiž s mnoha inspirujícími podněty pro svá nejznámější díla, a to jak prozaická – Cikáni, tak básnická – Máj.
Okouzlily ho divoké, tajuplné rokle a bizarní skalní útvary v Kokořínském dole, zříceniny kdysi pyšných hradů (Starý Berštejn Jestřebí, Bezděz). Při pobytu na Housce jistě pociťoval sílu magických temných sil. Nejvíce ho však přitahoval opuštěný a chátrající hrad Bezděz. Kdykoli jeho kroky vedly na sever, směřovaly vždy na Bezděz, a to i tehdy, byla-li to zacházka, jak o tom svědčí jeho cesta do Krkonoš v roce 1833.
 Hrady, které ho zaujaly, si kreslil do svého Zápisníku jako „hrady spatřené“. A tak kromě Bezdězu známe kresby Housky, Jestřebí, Starého Berštejna (Máchou nazývaný Pernštejn), Vřísku (Mácha jej znal jako Žižkův hrádek) a Helfenburgu u Úštěku. Mácha dokonce použil hrady k vymezení místa, kde se odehrává Máj. V tzv. Výkladu Máje čteme:
“Děj se koná u města Hiršberg mezi horami, na nichž hrady Bezděz, Pernštejn, Houska a v dálce Roll k východu, západu, poledni a půlnoci okazují.”
|
O kraji
