Máchovo jezero ubytování

Na zámku v Doksech můžete až do konce léta navštívit výstavu intuitivních kreseb Reginy Krchňákové působící v Mimoni. Cesta od prvního tahu pastelkou po ten poslední je velkým dobrodružstvím. Neexistuje žádný plán, žádná představa, jen intuice, která vede autorčinu ruku. Není to „velké umění“, ale potřeba sebevyjádření, zpověď, ventil, kterým se z vnitřku na povrch dostávají emoce. Jak se autorka k této tvorbě dostala a jaká je její životní cesta se dozvíte uvnitř článku.

  VÝSTAVA INTUITIVNÍCH KRESEB REGINY KRCHŇÁKOVÉ Na zámku v Doksech můžete až do konce léta navštívit výstavu intuitivních kreseb Reginy Krchňákové působící v Mimoni. Cesta od prvního tahu pastelkou po ten poslední je velkým dobrodružstvím. Neexistuje žádný plán, žádná představa, jen intuice, která vede autorčinu ruku. Není to „velké umění“, ale potřeba sebevyjádření, zpověď, ventil, kterým se z vnitřku na povrch dostávají emoce. Jak se autorka k této tvorbě dostala a jaká je její životní cesta se dozvíte uvnitř článku.      

Z VLASTNÍHO PRAMENE

Na tento svět jsme přišli s darem vlastního čistého pramene a s úkolem pečovat o něj, velebit ho a zušlechťovat, aby v něm voda zůstala čistá. My z něj pak celý život čerpáme, je nám oporou, kotvou a inspirací. Vnitřní pramen nám pomáhá najít naši jedinečnou cestu, pomáhá nám dělat dobré stopy na tomto světě.

Asi proto, že mám múzickou duši, dostalo se mi shůry darů, které jsou směrníky při mém putování. Zpívám, kreslím a píšu. Ráda unikám do svého vnitřního snového světa, kde je mi dobře, kde se cítím volná a svobodná, tedy šťastná. Nic z toho, co dělám, není „velké umění“. Je to vlastně potřeba sebevyjádření, zpověď, ventil, kterým se z vnitřku na povrch dostávají emoce.

Intuitivní kresbě se věnuji od roku 2013. Myšlenka vzít si čtvrtku a pastelky a kreslit ke mně přišla 28. září, na sv. Václava jako blesk z čistého nebe.

Cesta od prvního tahu pastelkou po ten poslední je velkým dobrodružstvím. Není tu žádný plán, žádná představa. Je tu jen intuice, která mou ruku vede. Nechám pastelky tančit po papíře a obrázek, který se nakonec vyloupne, je pro mě překvapením. Nejraději kreslím v tichu, nebo při muzice Zuzany Lapčíkové a pocity, které prožívám jsou nepřenosné. Vnější svět přestává existovat, jsou jen barvy, tvary, klid a harmonie.

Splnila jsem si sen a vydala šest knížek. Sbírku veršů „Na dně je okno do nebe“, knihu fejetonů „Všechno je tak jak má být“, knihu příběhů ze dna moří a vrcholků hor „Barevné tóny duše“, knihu charakteristik „Jak jsem se nestala úřednicí“, knihu povídek ze života „Myšlenky oka mžiku“ a své mořské zážitky jsem zachytila v „Dobře prosolené nitce“. Sedmá kniha „Jak se kypří duše“ se narodí co nevidět. Knížky doplňují mé intuitivní kresby.

I má práce je mým koníčkem. Vystudovala jsem konzervatoř a hned po studiích nastoupila do ZUŠ, kde učím klavír a hudební teorii už 40 let. Jsem lektorkou hudebních seminářů a 20 let sbormistryní pěveckého sboru Zpěvandule. S oblibou uvádím, že jsem Mimoňka. Ve svém rodném městě jsem zapustila silné kořeny a snažím se zde přispět svým dílem k oživení kultury.

Mea Rei (Regina Krchňáková)